Osobní rozvoj a koučink

Motto: „Životní úspěch je především dobrý pocit z toho, že věci, které děláme, děláme, jak nejlépe dovedeme. S vírou a nadšením. Je to dobrý pocit ze sebe sama.“

Co vám semináře osobního rozvoje přinesou?

• naleznete v sobě soulad a harmonii soukromého a pracovního života
• rozvoj ve schopnosti sebepoznání a sebeprosazení
• naučíte se zvládat krizové situace v životě i v práci s nadhledem
• poznáte, kde je vaše hranice pozitivního stresu a jak to využít ve svém životě
• dostanete nástroj, jak pracovat se svými strachy a obavami
• rovnováhu úspěch x radost x zdraví
• jak si udržet energii po celý den
• poznáte, co nám energii dává a naopak, co bere

Komu jsou semináře osobního rozvoje a koučink určené?

• manažerům na všech úrovních
• zaměstnancům
• všem, kteří chtějí najít rovnováhu v životě a práci
• všem, kdo potřebují umět pracovat se stresem jako pomocníkem
• všem, kdo chtějí poznat své hranice výkonu a vyhoření
• všem, pro koho je radost z práce i života stejně důležitá jako výkon
• všem, kteří chtějí vědět, co jsou základní pilíře úspěchu a jak je realizovat ve svém životě

Mindfullness
Práce s pamětí
Práce s postojem jako cesta k úspěchu
Prezentační dovednosti I., II., III.
Přechod po žhavém uhlí
Psychohygiena jako prevence syndromu vyhoření
Restart pro manažery
Sebemotivace a sebepoznání
Sebeřízení a seberozvoj
Self management
Stress management
Time management
Worklife balance
Well-being
Zdravá chůze a běh
Změna jako nástroj osobního růstu

Velmi často jsou lidé nespokojeni s přístupem svého okolí ke své osobě – ať už se jedná o zákazníky, manažery či rodinné příslušníky. Ovšem je důležité si uvědomit, že pokud chceme změnit přístup okolí, v prvé řadě musíme změnit přístup svůj. A až pokud změníme vlastní přístup, změní se přístup okolí k nám.

Pouze asi 2% lidí je schopno samostatně si vytýčit cíl, stanovit si postup k jeho dosažení a splnit jej. Člověk má někdy pocit, že mu dochází síly i chuť nadále o něco usilovat a snažit se. Už to zkoušel mnohokrát třeba ve firmě něco změnit, ale vždy marně, anebo jen s malými výsledky. Vždy to narazilo na nějakou překážku. A při dalším pokusu opět a pak zase opět. Najednou má pocit, že to nemá smysl. Nebylo by lepší jednoduše na další snahu rezignovat? Pracovat pouze „od – do“ a „pouze do výše své výplaty“? Schovat se prostě do průměru a moc nepoutat na sebe pozornost? Ale není toto právě „syndrom vyhoření“? A za co by ten život potom stál? Kde ale vzít další sílu a další motivaci? Tyto otázky a celou další řadu podobných otázek člověka napadá, když se prostě nedaří vše podle představ. Podobnou zkušenost mají mnozí lidé… Co s tím?